V hudebním světě funguje, jako v jiných sférách lidského bytí, zákon nabídky a poptávky... Problém je, že v kultuře obecně a v hudbě zejména, se komerční sféře nikdy příliš nedařilo vystihnout to, po čem přesně publikum vlastně v daný moment touží. Jistě, hudební průmysl se vždy dokázal velice rychle přizpůsobit a na nových, perspektivních trendech se přiživit, ale lze s klidem konstatovat, že pro vývoj nových odvětví, rozvoj nových žánrů a znovuobjevování starých, nepohnuly gramofonové firmy nikdy ani prstem. To nové, radikální, progresivní vznikalo a vzniká vždy hluboko pod rozlišovací schopností korporátního radaru, a teprve až ve chvíli kdy to nové začne samo bujet a drát se z pomyslného undergroundu na povrch. Teprve v ten moment se moloch průmyslu pohne a zavětří. Příklady podobných situací najdete v historii populární hudby rozeseté napříč žánry. Rock'n'roll v 50tých, první vlna jamajského reggae v 60-70tých letech, punk koncem 70tých, indie rock 90tých, brit-pop, různé elektro styly druhé poloviny 90tých let, to všechno leželo určitou dobu v inkubátoru nezávislých vydavatelství a klubů. Tahle „prenatální" stádia, tedy, kapely, které vzešly z podobných nezávislých hnutí, si zaslouží pozornost, kterou se jim zde budu čas od času snažit věnovat.
První díl Sound on Sound bych chtěl věnovat osobě Joe Strummera. Proč zrovna Strummer? Protože 22.12.2008 uplynulo 6 let od Joeovi smrti..., protože mě fascinuje jak jeho sólová tvorba tak The Clash... ale o tom se asi není třeba zmiňovat, i když už to samo o sobě je dostatečný důvod. Pádný důvod je, že the Clash jako takoví byli kapela, která ovlivnila nejen několik generací posluchačů, ale i kapel a jejich odkaz v rockové a punkové muzice je znát do dneška. Ale najde se hned několik podstatnějších důvodů. The Clash byli jedna z mála punkrockových kapel, která se upsala velkému vydavatelství, ale přesto dokázala zůstat kreativní, progresivní a nezávislá v tom, co a jak a za kolik vydávala. Samozřejmě je možné zpochybňovat to, nakolik jsou jejich texty kompromitované faktem, že za nimi stála velká firma, ale přijde mi, že na přelomu 70tých a 80tých let udělal málokdo víc pro popularizaci punkrocku s radikálním poselstvím.
Tady je tracklist (formát nazvů: číslo tracku – název (kapela)), v tomhle případě je ovšem pochopitelné, že všechny písničky jsou buď od The Clash jako takových nebo Strummera. Snažil jsem se aby byl znát hudební vývoj, tzn. je to více méně řazené chronologicky, podle toho, jak byly ty které písničky napsané po sobě. Ovšem je to jen přibližné, pochopitelně.
-----
This is a first part of Sound On Sound series dedicated to the memory and music of Joe Strummer. The reasons for the dedication are plentiful and diverse.
Tracklist:
Link:
- 001 – Clash City Rockers (The Clash)
- 002 – (White Man) In Hammersmith Palais (The Clash)
- 003 – Safe European Home (The Clash)
- 004 – Clampdown (performed by Hot Water Music)
- 005 – Spanish Bombs (The Clash)
- 006 – Hateful (performed by No Doubt)
- 007 – Koka Kola (The Clash)
- 008 – The Guns of Brixton (The Clash)
- 009 – Train in Vain (performed by Third Eye Blind)
- 010 – The Magnificent Seven (The Clash)
- 011 – Police On My Back (performed by Asian Dub Foundation & Zebda)
- 012 – The Call Up (The Clash)
- 013 – Rock the Cashbah (performed by Rachid Taha)
- 014 – Armagideon Time (The Clash)
- 015 – This is Radio Clash (performed by The Urge)
- 016 – Trash City (Strummer & Latino Rockabilly War)
- 017 – Diggin The New (Joe Strummer & The Mescaleros)
- 018 – Techno D-Day (Joe Strummer & The Mescaleros)
- 019 – Coma Girl (Joe Strummer & The Mescaleros)
- 020 – Get Down Moses (Joe Strummer & The Mescaleros)
- 021 – Long Shadow (Joe Strummer)
http://www.mediafire.com/download.php?ynhkynmqljj
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat